/Od našeho zpravodaje/
Slovinsko se 1. ledna stalo první postkomunistickou zemí, která zavedla společnou evropskou měnu. Přechod z tolaru na euro probíhal bez větších potíží jak hned po silvestrovské půlnoci, tak i ve středu, která byla ve Slovinsku prvním pracovním dnem a první skutečnou zkouškou užívání nové měny.
Zavést euro musejí podle přístupových smluv všichni unijní nováčci. V dohledné době, už za rok, se na to chystají ale jen Kypr a Malta. Ostatní ani nesplňují všechny podmínky. Česko tak muselo odsunout úvahy o zavedení společné měny až za rok 2010.

Velký třesk
Slovinci využili mnoha praktických zkušeností dvanácti západoevropských zemí, kde se eurem platí už pět let. Evropské instituce a organizace doporučují řadu opatření, která by při zavádění eura měli zájemci dodržet.
Prvním doporučením je využít "velkého třesku", tedy zavést euro jednorázově v bezhotovostním i hotovostním platebním styku.
"Je to jasnější a obnáší to nejnižší náklady," říká Orlando Arango z informačního oddělení Evropské investiční banky. Podle něj má rovněž smysl co nejvíce zkrátit přechodné období, kdy platí obě měny zároveň. Slovinci se těmito doporučeními řídili, tolarem i eurem budou platit jen dva týdny.

Očekávané potíže
Obyvatelé zemí, které zavádějí euro, se musejí připravit na zvýšení cen. Před čtyřmi lety Evropská komise tvrdila, že k ničemu takovému nedojde, nyní Slovince varovala před opakem. Vyzývala také jejich úřady, aby zveřejňovaly jména prodejců, kteří zavedení eura zneužijí ke zdražení. K tomu podle prvních zpráv ve Slovinsku skutečně došlo především ve službách.
Obtížné úkoly čekají především prodejce. "Musejí změnit účetnictví, smlouvy s dodavateli, počítačový systém, cenovky na zboží i vyškolit zaměstnance," říká Luc Hendrickx z vedení evropského svazu malých a středních podniků UEAPME. Podle něj řada obchodníků před čtyřmi lety podcenila i "drobnosti", jako jsou pokladny. Ty často potřebují nejen jiný software, ale i odlišné zásuvky na nové bankovky.
Řada zemí měla v roce 2002 potíže s nedostatkem bankovek, zvlášť menších hodnot. Ty chyběly bankám v bankomatech i obchodníkům. Nikdo příliš nepočítal s tím, že si lidé přijdou "vyměnit" vysoké bankovky ve staré měně do obchodů - zaplatí jimi za drobnost a budou čekat, že jim prodejci vrátí v eurech.
Ve Slovinsku hrozily potíže mimo jiné taxislužbám. V celé zemi jezdí na 5000 taxíků a vláda všem původně dala jen asi tři hodiny na to, aby začaly jezdit s novými taxametry. Ty ovšem v celé zemi certifikují jen čtyři firmy. Například v Belgii nebo v Rakousku na to taxikáři měli tři měsíce.

Peníze ve slamníku
Všichni se musejí rovněž připravit na to, že v době zavádění eura dramaticky vzroste oběh hotovosti ve staré měně.
"Nikdo nečekal, jak obrovské množství hotovosti si lidé schovávají doma," říká Mario Müller, šéf komunikačního oddělení evropského svazu obchodu EuroCommerce, podle kterého se lidé před pěti lety snažili utratit všechnu hotovost. Například v Německu a ve Francii to prý vedlo k nejnižšímu počtu plateb pomocí kreditních karet od 70. let.
Hrozí ale také nebezpečí, že přechod na euro také poslouží i k praní špinavých peněz. K tomu došlo například ve Španělsku.
Rychlý přechod na euro má sice podle odborníků největší smysl, ale skutečná změna prý přichází mnohem pomaleji. Lidé si totiž na novou měnu zvykají velice dlouho. O tom svědčí i průzkumy, podle kterých velká část obyvatel dvanácti dosavadních zemí eurozóny počítá i pět let po zavedení eura ve starých penězích.

Slovinské euromince vadí haiderovcům