Euro oslavilo pět let, mnoho Evropanů ale stále vzpomíná na staré měny

Po pěti letech, kdy prvních dvanáct států EU začalo platit eurem, mnoho obyvatel říká, že jednotná měna nesplnila jejich očekávání. Podle nejnovějších průzkumů by se mnozí Evropané rádi vrátili ke svým starým platidlům.
Většina z nich se shoduje, že euro přineslo jejich zemi hlavně nevýhody, na prvním místě zdražování. Průzkumy ale mluví jinak - některé zboží sice podražilo, ale naopak jiné zlevnilo.
Takovým příkladem je Itálie, kde se k názorům o zdražování připojilo 61 procent lidí. Ekonomický list II Sole 24 Ore ale srovnal téměř padesát základních položek a nedospěl k jednoznačnému výsledku.
Zdražení se projevilo například u cen bytů, benzinu a některých druhů potravin. Naopak levněji koupí Italové lístky na fotbal, snížily se také poplatky za televizi či vlaková doprava.

Vidí pouze zdražování

Zdražování pozorují také Němci a Rakušané. O tom, že euro je "teuro" (slovní hříčka: "teuer" v němčině znamená drahý), je přesvědčeno 88 procent Rakušanů. Tento dojem přitom v posledních letech mezi Rakušany stále sílí.
U Němců také vládne obava z "teura", která začala už v roce 2002 a trvá prakticky dodnes. Mnozí mají pocit, že podražila nejen kina, kadeřníci či restaurace, ale i potraviny. Již ale nevnímají, že po pěti letech jsou levnější televize, počítače nebo vysavače. "Míra zdražování je v dlouhodobém srovnání velmi nízká," říká Günther Elbel ze statistického úřadu.
Mnoho evropských zemí, které platí eurem, má společnou ještě jednu věc - jejich obyvatelé nemohou zapomenout na starou národní měnu a ceny v eurech na ni dodnes přepočítávají.
Například čtvrtina Francouzů stále eura přepočítává na franky. Od cenovek, na kterých je cena v obou měnách, se ustoupilo už před dvěma lety. Občas se ale ještě objeví v realitních kancelářích u cen bytů či nájemného nebo v klenotnictvích.
Na starou měnu převádějí také Rakušané. Podle nedávného průzkumu Gallupova institutu tak činí při utrácení velkých částek každý druhý Rakušan. U malých nákupů ale toto pravidlo už neplatí.

Drahé poplatky

Lidé také přiznávají, že se jejich spotřební chování se zavedením eura proměnilo. Čtvrtina Rakušanů nakupuje méně než za šilinky z obavy před nadměrným utrácením. Naopak třetina poukazuje na ošidnost "malých cen" v eurech. Tvrdí, že utrácejí více, neboť si skutečnou cenu (tedy v šilincích) hned neuvědomí.
Mnoho lidí si také od měnové unie slibovalo nižší transakční náklady. Své o tom vědí například Němci, kteří v zahraničí stále platí 4,50 eura (130 korun) za to, že si chtějí třeba z bankomatu v Itálii vybrat hotovost, říká Bernd Krieger z Evropského spotřebitelského centra v Kielu.
V Německu stále přežívá silná nostalgie po markách. Centrální banka v říjnu loňského roku evidovala, že v oběhu je stále ještě 14 miliard marek.