Říše středu se loni stala zlatým dolem pro podílové fondy. Prvních pět nejvýnosnějších světových fondů, jež mají majetek větší než miliardu dolarů, investovalo právě do akcií z Číny. JP Morgan China Fund, který žebříčku vévodí, svůj majetek zdvojnásobil.
Stejně jsou na tom i zahraniční fondy, jež jsou k dostání v Česku. Čínu si vybraly první čtyři. Tyto fondy, do kterých je nutné investovat v dolarech či eurech, jsou přitom úspěšnější než ty korunové.
Ten nejlepší AAF - China Equity společnosti ABN Amro zhodnotil klientům majetek o více než osmdesát procent. Šampion mezi korunovými fondy - Akro nových ekonomik - vydělal "pouhých" dvacet procent. I ten se navíc nijak zvlášť neorientuje na pražskou burzu, a peníze svých klientů se snaží rozmnožit v exotičtějších zemích včetně Číny.
"Největší zájem je teď o fondy, které investují do asijských akcií," potvrdil Dalibor Hampejz z firmy Atlantik Kilcullen, která v Česku distribuuje fondy ABN Amro. Investoři se totiž často řídí minulými výnosy, předloni byli podle Hampejze zase na špičce ruské akcie a situace byla podobná.

Výnosy sráží silná koruna
V zahraničních fondech mají Češi už asi 104 miliardy korun - to je asi třetinová částka oproti fondům domácím.
"Fondy, do kterých lze investovat přímo v korunách, mají pořád výhodu. Pro investory, kteří nechtějí jít do rizikových akcií, jako jsou třeba ty čínské, jsou přitažlivější," myslí si Hampejz.
Koruna totiž za poslední rok mocně posílila. Proti dolaru, v kterém se do většiny zahraničních fondů investuje, zpevnila skoro o 20 procent. To samozřejmě sráží českým investorům zisky. Třeba právě AAF - China Equity by po přepočtu do korun vydělal místo osmdesáti "jenom" 56 procent.
To je sice pořád hodně, riziko je však vysoké. Rozvíjející se trhy, kam se Čína řadí, v případě poklesu akcií padají daleko více než "bezpečnější" trhy v USA nebo západní Evropě.

Tip do budoucna: Brazílie
Posilující koruna je podle ekonomů hlavním důvodem, proč se asi 1700 zahraničních fondů, které jsou v Česku k mání, těší menší oblibě než ty domácí.
Často je u nich navíc nutné na začátku investovat vyšší částku. Zatímco do domácích fondů je třeba vložit několik stovek, u těch cizozemských jde o tisíce, někdy i desetitisíce korun. U AAF - China Eguity je to přibližně pět tisíc. "Tato částka v posledních letech ale hodně klesla. Postaraly se o to velké banky jako ČSOB nebo Česká spořitelna, které nabízejí fondy svých mateřských společností. Aby nalákaly drobné klienty, snaží se minimální investice snižovat," vysvětlil analytik David Urbánek ze společnosti Moneco. "Ještě před několika lety to bylo třeba i padesát tisíc," dodal analytik.
Nižší však bývají poplatky za správu, což vyplývá opět z toho, že zahraniční fondy spravují velké nadnárodní společnosti.
Fondům, které se specializují na Asii, pomohl hlavně pokračující dvouciferný růst čínské ekonomiky.
Z toho těží i firmy a jejich akcie, které letos rekordně posilovaly - třeba největší světový telefonní operátor China Mobil vylétl o víc než devadesát procent.
Podle Hampejze jsou však už čínské cenné papíry příliš drahé. Velký potenciál naopak vidí v Brazílii, kde je poměr ceny akcie k ziskům firmy nejnižší ze všech rozvíjejících se trhů. Očekává se tedy jejich růst.

Nejvýnosnější zahraniční akciové fondy, které jsou k mání v Česku