Podstata trustu po česku

Nedávno se v denním tisku objevila informace o chovateli papoušků, který vzhledem k tomu, že neměl žádné přímé potomky, odkázal, resp. daroval těsně před svou smrtí pražské zoo vcelku velký majetek včetně nemovitostí. Tato informace určitě zaujala hodně právníků věnujících se tématu správy majetku, jelikož se jedná o typický příklad, který bude možné do budoucna řešit formou vytvoření svěřenského fondu.

VZNIK SVĚŘENECKÉHO TRUSTU

Proč by vhodným řešením této situace měl být právě svěřenský fond? Kvůli tomu, že institut trustu byl vytvořen s ohledem na lidský faktor. V době křižáckých výprav ve 12. a 13. století potřebovali rytíři odjíždějící z Anglie na výpravy svěřit někomu svůj majetek, aby se jim o něj efektivně staral po hodně dlouhou dobu, avšak také potřebovali zajistit, aby jejich rodina i oni sami po návratu z výpravy mohli z tohoto majetku čerpat požitky. Čím větší majetek, tím bylo těžší spolehnout se pouze na čestnost člověka, který se o majetek měl starat. A takto vznikly trusty, které ze správce majetku pro účely nakládání s majetkem udělají formálního vlastníka majetku, avšak zakladatelem určeným osobám zabezpečují práva, která můžou požívat a požadovat.

OBČANSKÝ ZÁKONÍK

Dle nového občanského zákoníku je podstatou českého trustu, tzv. svěřenského fondu, vyčlenění majetku z vlastnictví zakladatele, jeho svěření ke správě svěřenskému správci, a to za předem daných podmínek stanovených ve statutu svěřenského fondu k určitému účelu a ke prospěchu jednoho nebo více obmyšlených (beneficientů). Svěřenským správcem může být každá svéprávná fyzická osoba, nebo právnická osoba, o které tak stanoví zvláštní zákon (momentálně je takovou právnickou osobou pouze investiční společnost na základě Poslaneckou sněmovnou projednávaného zákona o investičních společnostech a investičních fondech).

K čemu však institut trustu může sloužit? Konkrétně se lze podívat na příklad chovatele papoušků. Cílem chovatele papoušků je například výstavba a zabezpečení provozu pavilonu papoušků, a to i po jeho smrti. Pokud chovatel má důvěru v současného ředitele, ale obává se, jak bude jeho majetek využíván po změně ředitele, může vytvořením svěřenského fondu zajistit nakládání s majetkem takovým způsobem, který určí.

PAPOUŠCI V PRAŽSKÉ ZOO

Správcem může stanovit i současného ředitele zoo, nebo svou manželku, nebo může určit mechanismus, jak bude správce určován. Ve statutu fondu pak určí, jak má být s majetkem nakládáno. Může tak popsat, že pozemky mají být prodány a výtěžek určen na výstavbu pavilonu papoušků, přičemž budovy mají být pronajímány a nájemné měsíčně vypláceno zoo na pokrytí provozu pavilonu papoušků. Nebo ve statutu uvede, že správce majetek zhodnocuje, po prvním roce prodá jeho část, z výtěžku zabezpečí výstavbu pavilonu a následně bude jednou ročně vyplácet zoo výnosy ze zbylé části majetku.

A tak si chovatel papoušků může zajistit, že i když nebude moct majetek fondu kontrolovat, ustaví mechanismus, jehož cílem bude zabránit případnému nepoctivému zacházení s tímto majetkem. Další nespornou výhodou svěřenského fondu je, že tento majetek bude oddělen od majetku správce, zakladatele i obmyšleného, a proto nebude sloužit na úhradu jejich dluhů v případě insolvence. I kdyby pražská zoo zanikla, pavilon papoušků může fungovat dál.

ALTERNATIVA DAROVÁNÍ

Co se týče svěřenského fondu, existuje však 1000 a jeden způsobů využití. Například nastavení svěřenského fondu v případě insolvence je určitě zajímavé pro rodiče, jejichž potomci neumějí zacházet s financemi. V tomto případě můžou svěřit část svého majetku správci a určit pravidla vyplácení výnosů svým potomkům (i jejich potomkům). Takto lze finančně zajistit i potomky, kteří by jednorázové dědictví rozházeli - taky jednorázově. Svěřenský fond může v tomto případě opět obsahovat nemovitost, přičemž úkolem správce může být pouze ji udržovat a nechat v ní potomky bydlet.

Při formulaci podmínek ve statutu svěřenského fondu, ať už se jedná o vyplácení nebo o jiný způsob benefitů (nejenom pro potomky), je však nezbytné pečlivě formulovat. Při formulaci: "a vyplácet po mé smrti mému synovi po dobu jeho studia sumu XY měsíčně" se velmi lehce může stát, že 40letý synek bude vesele nastupovat na již osmou vysokou školu a motivační efekt ke studiu tak z pohledu rodiče poněkud ztratí smysl. Jenom stěží lze domýšlet i dopady formulace: "u příležitosti narození každého mého vnoučete bude mému synovi vyplacena suma XY" nebo "má dcera dostane u příležitosti své svatby dar ve výši XY".

Svěřenský fond je v českém právu novým a velmi efektivním způsobem správy majetku. Může sloužit jako alternativa darování, dědictví nebo jako zcela nová forma uchovávání rodinného majetku. Právě při uchovávání rodinného majetku je důležitý aspekt dlouhodobosti a osoba správce získává na důležitosti. Z tohoto pohledu je více než žádoucí, že právnickou osobou, která zatím může tuto službu poskytovat, jsou právě investiční společnosti, jež mají dlouhodobé zkušenosti se správou majetku a zároveň jsou subjekty, které podléhají dohledu České národní banky.

Jana Michalíková (30)

výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT)

Zasedá v představenstvu mezinárodní asociace EFAMA (European Fund and Asset Management Association). Podílí se na přípravě legislativy kapitálového trhu, zejména zákona o investičních společnostech a investičních fondech, a je členkou různých pracovních skupin (například k americké daňové legislativě FATCA). Kromě Právnické fakulty Univerzity Karlovy absolvovala i Fakultu mezinárodních vztahů VŠE a studium LLM na University of London. V současné době je studentkou doktorského studia na VŠE a postgraduálního studia na Université Jean Moulin Lyon 3.