Podle ministerských statistik poskytly hypoteční banky v loňském roce hypotéky za 89,75 miliardy korun. V meziročním srovnání to znamená více než 50% propad, přičemž k největšímu propadu došlo právě v segmentu podnikatelských hypoték. Tento segment trhu se meziročně zmenšil na pouhou necelou čtvrtinu - propad totiž ohromil meziročním úbytkem o 76,3 % - vývoj celého trhu na grafu 1.

Občané začali čerpat 44 251 hypoték v celkové hodnotě 73,85 miliardy korun, malý zbyteček trhu pak tvoří hypotéky městům a obcím.

Průměrná hodnota hypotéky poskytnuté obyvatelům ČR tak činila jen necelých 1,67 milionu korun. V meziročním srovnání pak vidíme, že hypoteční banky zaznamenaly v tomto segmentu 35% pokles počtu poskytnutých úvěrů a 38,5% propad jejich objemu.

Na Slovensku je však například ještě hůř: hypoteční trh byl v loňském roce zasažen ekonomickou recesí natolik, že objem sjednaných hypoték poklesl o 62 % na necelých 10 miliard Kč.

Zatímco v roce 2008 tyto úvěry churavějící trh doslova "dopovaly", objem hypoték poskytnutých podnikatelským subjektům poklesl v loňském roce meziročně o těžko uvěřitelných 76 %. Celkem hypoteční banky v tomto klientském segmentu uzavřely pouhých 932 úvěrových smluv v souhrnné hodnotě 15,34 miliardy korun (rok předtím to bylo 64,73 mld. Kč). Na tomto výsledku se bezpochyby projevila nejen zhoršující se ekonomická situace žadatelů o úvěry, kteří své expanzivní plány museli přehodnotit, ale klíčovým faktorem bylo podle všeho radikální přiškrcení kohoutků ze strany úvěrujících bank.

Vedle občanských a podnikatelských hypoték ministerstvo sleduje také počty a objemy poskytnutých hypoték pro municipality, tedy úvěry městům a obcím. Z aktuálních statistik je patrné, že hospodářská recese tento segment postihla v loňském roce nejméně, protože objem těchto hypoték jako jediný meziročně rostl, a to více než 3,5násobně. Škoda jen, že tento trh (0,56 mld. Kč) tvoří necelé jedno procento z celkového objemu loni poskytnutých hypoték.

Rekordnímu počtu klientů tuzemských bank (přibližně 50 tisícům) skončí podle odhadů Fincentra v letošním roce období fixace úrokové sazby hypotečního úvěru. U hypoték uzavřených v roce 2005 může vzrůst úroková sazba až o 2 procentní body, rozdíl ve splátkách tak může činit i několik tisíc korun měsíčně. Možnosti refinancovat hypotéku a snížit tak měsíční splátky na minimum však u nás využívá stále velmi málo osob.

Těchto zmíněných 50 tisíc klientů čerpalo v minulosti hypotéky, jejichž souhrnný objem v současnosti činí 70 miliard korun. Odhady zahrnují fyzické osoby, jež čerpaly hypotéku na financování bydlení. "Pokud bychom do odhadů zahrnuli také neúčelové úvěry - takzvané americké hypotéky, zvýšil by se počet klientů s končící fixací na 58 tisíc a objem potenciálně refinancovatelných úvěrů na přibližně 80 miliard korun," uvedl Josef Rajdl, vedoucí analytik společnosti Fincentrum.

Podle dosavadních zkušeností využívá možnosti refinancovat svou hypotéku přibližně 15 % veškerých klientů, kterým končí období fixace. Dalších 15 % klientů na konec fixace alespoň myslí a pokusí se hrozbu refinancování u jiné banky využít při jednání se "svou" bankou o úrokové sazbě na další období fixace. Při tom se však klienti často dostávají do časové tísně.

Vzorový příklad průměrné hypotéky podle propočtu Fincentra, které končí období fixace v roce 2010, jednoduše dokumentuje přínos proaktivního přístupu klienta při končícím období fixace - viz tabulka.

Zřejmě jak kvůli klesajícímu byznysu, tak hrozící konkurenci vyrazily hypoteční banky do nového roku s elánem. Od ledna do 6. února měnila úrokové sazby téměř polovina všech poskytovatelů hypoték. Nejdále ze všech zatím zašla donedávna spící Sněhurka mBank, k menším postupným krokům sahají i ostatní (snad kromě HB - lídra trhu, který přesto loni opět posílil pozici). Sazbu pod 5 % však klient jen těžko sežene a prosincový průměr Fincentrum Hypoindexu na 5,61 % hovoří jasně.

Méně na úvěrech loni poskytly sice i stavební spořitelny, přesto se jim dařilo o něco lépe (meziročně pokles jen o 11 %) a náskok hypotečních bank se jim tak podařilo výrazně snížit - rozdíl mezi oběma skupinami poskytovatelů činil necelých 10 miliard korun.

V letošním roce si navíc stavební spořitelny brousí zuby na nespokojené klienty hypotečních bank, kterým bude končit období fixace.

Drtivou většinu klientů dokážou totiž stavební spořitelny "obsloužit" stejně dobře jako hypoteční banky a často i za výhodnějších podmínek. A to nejen na trhu s novými úvěry na bydlení, ale také právě na trhu refinancování. Například jen u ČMSS tvořily úvěry k refinancování hypotéky plných 12,5 % poskytnutých půjček. Server Hypoindex odhaduje letošní podíl refinančních hypoték na přibližně 20 % z celkového objemu. V případě úvěrů ze stavebního spoření by se tento podíl za celý trh mohl pohybovat mezi 5 a 10 %.

Jak asi dopadne letošní měření sil? Pěti tuzemským stavebním spořitelnám se během loňského roku podařilo uzavřít úvěrové smlouvy v hodnotě 66,4 miliardy korun (vývoj a porovnání v posledních letech viz graf 2).

Stavební spořitelny díky dostatečnému počtu "přátelských klientů" a sumě naspořených prostředků mohou klientům nabídnout velice zajímavé podmínky financování. Počet spořících klientů (smluv) sice klesá, intenzita jejich spoření také (loni čistý příliv nedosáhl ani 13,5 mld. Kč, většinu navíc tvořily státní příspěvky), ale objem naspořených peněz ještě roste - na konci minulého roku dosáhl objem vkladů 413 miliard korun.

Závažnou změnu však ukazuje bankovní statistika ČNB při bližším pohledu na formální strukturu těchto uložených peněz: zatímco za loňský rok o 112 miliard korun klesl objem vkladů se splatností, vzrostly o 127 miliard korun vklady s výpovědní lhůtou. Ukazuje to, že mnozí klienti na své smlouvy dále spoří i po uplynutí pětileté (šestileté) vázací lhůty, což ovšem také znamená, že během dvou až tříměsíční výpovědní lhůty si mohou oněch 127 miliard korun "vyzvednout". To jistě není pro riskmanagement bank (stavební spořitelny jsou banky se vším všudy) příjemné zjištění.

Stavební spořitelny se tedy pustily do usilovného způsobu vábení nových klientů také jistě i proto, že se stále častěji objevuje názor, že celý produkt je pro státní rozpočet příliš nákladný.

Začátek roku jasně ukázal, že k oživení čeká hypoteční trh ještě dlouhá cesta. Úrokové sazby hypoték sice po dlouhých pěti měsících začaly klesat - podle souhrnného ukazatele FINCENTRUM HYPOINDEX o 9 bazických bodů a přiblížil se hranici 5,50 % p.a. Počet nově poskytnutých hypoték však paradoxně klesl na dosavadní minimum.

Trend pozvolně rostoucího zájmu hypotéky tedy dramaticky končí? Od července 2009 až do letošního ledna se totiž hypotečním bankám dařilo v meziročním srovnání pozvolna navyšovat počty a objemy nově poskytnutých úvěrů. Zlom nastal právě v lednu, kdy hypoteční banky vykázaly celkem 2533 uzavřených v celkovém objemu 4,28 miliardy korun. Tento výsledek znamená propad jak v meziměsíčním (-30 %), tak meziročním srovnání a představuje nejhorší výsledek za celou dobu existence FINCENTRUM HYPOINDEXu.

Tuzemské stavební spořitelny poskytly v lednu úvěry za téměř 3,9 mld. Kč, což je v meziročním srovnání růst o 9 %. Naopak stále klesá zájem o nové smlouvy o stavebním spoření. I když počet nově uzavřených smluv lednu v meziročním srovnání klesl o zhruba 4000, cílová částka u nových smluv stoupla zhruba o 1 mld. na 20,5 mld. Kč.

Vyplývá to z údajů všech pěti tuzemských spořitelen. Tahounem úvěrové trhu u stavebních spořitelen byla především Raiffeisen stavební spořitelna se 73% nárůstem objemu úvěrů. Růst zaznamenala i Wüstenrot stavební spořitelna a Českomoravská stavební spořitelna. Ta podle místopředsedy představenstva Manfreda Kollera vůbec poprvé překročila dvoumiliardovou hranici v lednu poskytnutých úvěrů.

TSK

• Diskuse
• Celkem 1 příspěvků