Nepatříme sice k nejbohatším národům ve světě, ani v Evropě, ale letos jsme byli bohatší než Slováci, Maďaři nebo Poláci. Multimilionáři se u nás rodí rychlejším tempem, než je evropský průměr. Máme jich ke 12 tisícům. A kolik k nim přibude napřesrok? Prognóza vývoje bohatství podle metodiky World Wealth Report říká, že rok 2006 bude na přírůstek boháčů, kteří mají majetek přesahující jeden milion dolarů, o něco skoupější než v letech 2003 a 2004.

Zaviní to prý řada faktorů, jako jsou rostoucí inflace či úrokové sazby, které by mohly mít ve své kombinaci s největší pravděpodobností negativní dopad na hodnotu finančních aktiv nejbohatších osob. Ke zpomalení růstu velmi bohatých dojde zejména na tradičních kontinentech s rozvinutou ekonomikou, tedy v Evropě a v Severní Americe.

V horizontu následujících čtyř let očekáváme, že poroste bohatství dolarových milionářů na celém světě o přibližně 6,5 % ročně a v roce 2009 dosáhne jejich majetek hodnoty přes 42 bilionů USD, tvrdí Patrik Horný, generální ředitel společnosti Capgemini Czech Republic.

Odhad vývoje počtu velmi bohatých osob v České republice je podle Horného relativně složitý vzhledem k malému množství dostupných údajů. "Pro rok 2006 očekáváme v podstatě stabilní růst, který se bude pohybovat kolem hranice pěti procent. Počet dolarových milionářů v České republice tak poroste rychleji než v tradičních západoevropských ekonomikách, ale zdaleka nedosáhne takové dynamiky jako například v některých zemích jihovýchodní Asie nebo Středního východu," předpovídá ředitel Capgemini.

SKORO PŮL MILIONU MÁ KAŽDÝ. Tedy půl milionu v korunách. Podle propočtů Davida Marka, analytika společnosti Patria Finance, bohatství domácností, které zahrnuje finanční prostředky v různých formách, domy, byty, auta a vybavení domácností, tedy veškerý movitý a nemovitý majetek, čítalo v polovině letošního roku 471 tisíc korun v průměru na jednoho obyvatele. Celkem jsme měli letos v létě doma bohatství za 2,5 bilionu korun.

Deset procent navíc získaly letos české domácnosti na svých finančních aktivech, tvrdí studie evropské skupiny UniCredit, zpracovaná za účasti odborníků ze Živnostenské banky. Podle jejích výsledků měli čeští občané v roce 2004 v hotovosti, na bankovních účtech u stavebních spořitelen, penzijních fondů a v cenných papírech celkem 171 tisíc korun na osobu a ke konci roku bychom měli mít přibližně 188 tisíc korun, pokud se splní předpoklady studie UniCredit. V příštím roce by se měla dynamika přírůstku finančních prostředků zpomalovat. Ale i tak prý budou ročně Češi bohatnout na finančních aktivech o 8 procent až do roku 2008, říká Patrik Rožumberský, vrchní ekonom Živnostenské banky.

K BOHATSTVÍ MOHOU POMOCI akcie a otevřené podílové fondy. Tam také investuje stále více domácností. Za posledních pět let se majetek ve fondech znásobil více než 2,5krát. Bohužel nejvíce peněz drobných investorů míří do fondů peněžního trhu, které jim letos vydělaly jen okolo jednoho procenta.

Nejvíce vynášely akciové fondy, a to v průměru 15 procent. Očekává se, že příští rok sice tak štědré nebudou, ale přesto přinesou zajímavé zisky. Smíšené fondy letos zhodnotily investované peníze v průměru o 7,5 procenta. Zisky z investic do dluhopisových fondů klesají. Letos byly v průměru 2,6 procenta a příští rok to nebude lepší. Stejně tak budou občané ztrácet na bankovních depozitech. I když úroky možná o něco málo povyrostou díky očekávanému růstu úrokových sazeb na mezibankovním trhu.

Pro ty, kteří nechtějí riskovat a dávají přednost jistému spoření, bude i v příštím roce zajímavé především stavební spoření a penzijní připojištění. Oba produkty slibují výnosy vyšší, než je inflace, a to zejména díky státním příspěvkům. Stavební spořitelny připisují roční výnosy kolem dvou procent, a to by bez státního příspěvku nebylo zajímavé. S přípěvkem státu 3000 korun ročně přinese měsíční úložka 1660 korun v horizontu šesti let průměrný roční výnos 6,6 procenta.

Ani penzijní připojištění by bez příspěvku státu nebylo atraktivní. Penzijní fondy dosahují výnosů jen 1 až 2 procenta nad inflací. Proto se nevyplatí ukládat měsíčně víc než 500 korun a spořit tak 10 let před penzí. Měsíční příspěvek 150 korun od státu a k tomu podíl na výnosech fondu může znamenat průměrný roční výnos mezi 7 a 8 procenty.

DLUHY ZA 80 TISÍC KORUN na osobu si letos "nadělali" čeští občané. Alespoň tak to tvrdí analýza Patria Finance. Aktuálně se celý jejich dluh blíží částce 820 miliard korun.

Kdo si půjčuje na spotřební zboží, dovolenou, nebo si udělal dluh kvůli vánočním dárkům, ten nejedná moudře. Poskytovatelé takzvaných výhodných půjček na nás útočí ze všech stran, a tak si často neuvědomíme, jak jsou tyto půjčky drahé. Běžné náklady na hotovostní půjčku (RPSN) se pohybují u bank kolem 14 procent, u ostatních nebankovních poskytovatelů jsou dvou- až pětinásobně vyšší.

Z nákupu spotřebního zboží na úvěr určitě Češi nezbohatnou. Jedinými výhodnými půjčkami jsou zatím úvěry ze stavebního spoření a hypotéky. Chytré české domácnosti to vědí, a proto zájem o oba druhy úvěrů na bydlení roste. Úrokové sazby u hypoték dosahují aktuálně v průměru 3,7 procenta a úvěry ze stavebního spoření jsou o něco dražší.

Hodnota kvalitních nových nemovitostí však zatím roste ročně mnohem rychleji. Jak předpovídají odborníci z Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí, v příštím roce bude růst cen nemovitostí pokračovat minimálně stejným tempem jako letos. Kamil Kosman z České spořitelny dokonce přepokládá, že by mohl být o něco rychlejší. Může ho stimulovat větší poptávka. Někteří občané se totiž začínají obávat, že vláda neusmlouvá prodloužení nižší sazby DPH na bytovou výstavbu a daň od roku 2008 stoupne z 5 na 19 procent. To by se mohlo promítnout ve skokovém růstu cen bytů a rodinných domů.

Také Jan Sadil, generální ředitel Hypoteční banky, očekává, že v příštím roce budou občané kupovat nemovitosti k bydlení se stejnou intenzitou jako letos.

MZDY POROSTOU, DANĚ SE SNÍŽÍ. Průměrná mzda, která ovlivňuje bohatství největšího počtu českých domácností, by se měla zvýšit zhruba o sedm procent. První signál už je tu. státní zaměstnanci dostanou přidáno od ledna pět procent. V průměru by se měl jejich měsíční příjem zvýšit o 770 korun.

Méně by nás v příštím roce měly zatížit daně, zejména pak ty z nás, kteří mají příjem do 35 tisíc korun hrubého měsíčně. K blahobytnějšímu pocitu domácností možná přispějí i další chystané kroky vlády. Již v příštím roce, pravděpodobně od dubna, se má podstatně zvýšit porodné. Bude činit na jedno dítě 17 500 korun, tedy desetinásobek životního minima na osobní potřeby dítěte. Za dvojčata dostane rodina 52 500 korun. Poprvé v příštím roce budou inkasovat prvňáci 1000 korun na školní potřeby.

VYDĚLÁME NA TOM, CO NEBUDE. Tak například minimálně do voleb nebude zvýšena spoluúčast pacientů za zdravotní péči mimo veřejné zdravotní pojištění. Zatím si ze své kapsy doplácíme průměrně 8,8 procenta, což představuje ročně zhruba 1750 korun na osobu. Nejvíce z toho činí doplatky za léky a za stomatologickou péči.

Ministerstvo zdravotnictví sice právě vyhláškou snížilo marži velkodistributorů a lékáren o tři procenta, tedy z 32 na 29 procent. Lékárníci se však už dali slyšet, že léky levnější nebudou.

Po volbách vyšší spoluúčast určitě přijde na přetřes. Ve svém programu ji má ODS a ČSSD se jí také nebrání, protože s její pomocí chce regulovat nadměrnou spotřebu zdravotní péče.

V příštím roce se asi ještě nedočkáme startu důchodové reformy, takže si povinně nebudeme muset část vydělaných peněz připlácet na důchody. Nebudeme také zatím platit dětem školné na státní školách. Rodiny žijící zhruba v 17 procentech nájemních bytů s regulovaným nájemným nebudou muset zatím sáhnout hlouběji do svým peněženek. Deregulace nájemného už dostala konkrétní podobu, ale začne se uskutečňovat až od roku 2007. Pak by se měly doposud regulované nájmy zvyšovat v průměru o 14,2 procenta ročně.

Možná však bude růst nájemného méně bolestivý než každoroční zvyšování cen energií. To českým domácnostem v příštím roce pustí naopak žilou. Energetický regulační úřad totiž opět povolil zdražování. Od Nového roku tak elektřina pro domácnosti zdraží o téměř devět procent a cena plynu by se měla zvednout o necelých pět procent. Jde přitom o několikáté zdražování energií v řadě. Nejvyšší nárůst cen elektřiny zaznamenají domácnosti ze severní Moravy. Naopak nejméně zdraží proud ve středních Čechách.

Související