Opční bonusy: V USA začíná "případ století"

V USA začíná "případ století"

Když Sehat Sutardja, šéf výrobce komunikačních zařízení Marvell Technology, na začátku tohoto století dostával jako bonusy opční kontrakt na akcie své firmy (tedy možnost nakoupit akcie v budoucnu za cenu v době uzavření kontraktu), většinou na nich vydělal tisíce dolarů. Akcie Marvell totiž během následujících dvaceti dnů ihned vzrostly průměrně o 36 procent, a když opce vypršela, připsal si díky růstu tučné zisky. Akciím jeho firmy se přitom dlouhodobě zase tolik nedařilo, od svého maxima v roce 2000 v následujících dvou letech spíše klesaly.
A Marvell není jediná firma, jejíž šéfové se takto "podezřele" obohacovali. Kvůli podobným praktikám vyšetřuje v současnosti americká Komise pro cenné papíry (SEC) více než 22 tamních společností. Hovoří se o jednom z nejrozsáhlejších vyšetřování v amerických firmách všech dob.

Je to sprostá krádež

Tak rozdílné společnosti, jako je zdravotní pojišťovna UnitedHealth nebo malá firmička Nyfix provozující obchodovací systémy, poskytovaly svým manažerům jako část odměn opční kontrakty na akcie. Na tom by nebylo nic zvláštního. Komise však vypozorovala, že cena akcií v době, kdy byly kontrakty uzavřeny, dosáhla většinou svého krátkodobého minima a pak se vydala opět strmě vzhůru. Vyšetřovatelé mají pro tento neobvyklý jev jednoduché vysvětlení - datum uzavření kontraktu stanovovaly firmy až zpětně.
"Zpětné datování opcí je porušení zákona, a proto hodláme jakákoli podezření důkladně prošetřit," uvedl šéf SEC Christoper Cox.
Na adresu obviněných firem však padala i tvrdší slova. "Když nějaký podnik dává svým zaměstnancům akciové opce v době, kdy jedna akcie stojí 20 dolarů, a řekne - napíšeme tam 15 dolarů a o měsíc starší datum - tak je to podle mě sprostá krádež," řekl například listu San Francisco Chronicle Fred Whittlesey šéf poradenské firmy v oblasti odměňování zaměstnanců Compensation Venture.
Skandál vyšel na "světlo boží" letos v březnu, kdy zprávu o šesti společnostech, které se uchylovaly k podobným praktikám, přinesl list Wall Street Journal. Kupříkladu Mark King, šéf texaské počítačové společnosti Affiliated Computer Services, získal podle ekonomického listu mezi léty 1995 a 2002 šest opčních kontraktů těsně před tím, než akcie vzrostly. "To nemůže být náhoda, pravděpodobnost, že by se to opakovalo šestkrát po sobě, je jedna ku 300 miliardám," napsal deník.
Od té doby přiznalo více než patnáct dalších především technologických a farmaceutických firem, že i jejich odměňování manažerů je předmětem vyšetřování. Navíc podle pravidel komise musí společnosti zveřejnit informace o udělení opce jen u svých nejvyšších manažerů. Nikdo ale neví, jestli takto nebyli odměňováni i ostatní zaměstnanci, stejně jako kolik dalších firem se chovalo podobně.

Odnesou to i nevinní

Probíhající vyšetřování už si vyžádalo i první padání hlav.
A to přesto, že zatím nepadlo žádné oficiální obvinění. Podle informací agentury Bloomberg se kvůli případu nejméně ve čtyřech firmách, mezi nimiž je i největší světový výrobce hlasového softwaru Comverse Technology, alespoň částečně obměnilo vedení. Trpět navíc mohou i samotné firmy. Jejich akcie totiž kvůli vyšetřování začaly klesat.
Třeba Affiliated Computer Services ztratila od března 21 procent. Bohužel podobný trend nabraly akcie všech firem, které jsou s případem spojovány, včetně těch, které se nakonec ukáží jako nevinné. "Každá firma, která dobře načasovala vydání opcí, teď může být zasažena bleskem," připustil pro televizní stanici CNN Kevin Landis z fondu Firsthand Capital Managment, který se specializuje na technologické akcie. "Pro některé firmy mohou být důsledky téměř katastrofální," dodal.