Šéf tokijské burzy odstoupil
Takuo Curušima, prezident tokijské burzy (TSE) včera rezignoval. Přijal tak odpovědnost za chybu v obchodním systému, která způsobila firmě Mizuho Securities miliónové škody.
Curušimu ve funkci prezidenta a výkonného ředitele zastoupí předseda představenstva TSE Taizo Nišimuro. To do doby, než se najde nový šéf.
Kromě Curušimy včera odstoupili ještě další dva z ředitelů burzy. Ostatní budou po tři měsíce dostávat o desetinu nižší plat. Trest si navrhli sami, uvedla burza na svých internetových stránkách. Manažeři zodpovědní za obchodní systém dostali důtku.
Chyba přišla jen šest týdnů poté, co se obchodování v Tokiu na několik hodin zastavilo kvůli zhroucení obchodního systému. Obchodníci se ozývají: Tokio má co zlepšovat, burza zaostává za ostatními asijskými trhy.
Podcenili lidské chyby
"Nebyli jsme na sebe dost přísní," připustil Curušima. Podle něj představitele burzy ani ve snu nenapadlo, že by mohly být problémy se systémem pro rušení obchodních pokynů.
Burza teď prodiskutuje vylepšení systému se společností Fujitsu, která jej dodala. Kromě toho dostane představenstvo TSE navíc jednoho člena, který bude dohlížet na informační technologie.
"Museli jsme si uvědomit, že i když obchodní transakce zajišťují počítačové systémy, tyto přístroje řídí lidé. To jsme podcenili," dodal podle ČTK prezident v narážce na chybu makléře u Mizuho Securities, která aféru odstartovala.
Makléř měl 8. prosince prodat jednu akcii společnosti J-Com za 610 tisíc jenů. Nabídl ale 610 tisíc akcií po jednom jenu. Banka se opakovaně snažila pokyn zrušit, ale obchodní systém jí to neumožnil, protože zpracovával nákupní objednávky.
Banka tak "prodala" 96 tisíc akcií, které ve skutečnosti ani neexistovaly, než burza zastavila obchodování. Firma J-Com totiž uvedla na trh jen 2800 akcií. S investory, kteří fiktivní akcie koupili, se banka musela vyrovnat. Celkem jí to bude stát přes 40 miliard jenů (8,3 miliardy korun).
Firmu celá věc patrně příliš nepoškodí - bankovní skupina Mizuho je dostatečně silná, což potvrzuje i nezměněný rating od agentury Fitch.
Nejvíc vydělali dva mladíci
Investoři vydělali, když cenné papíry díky omezením systému spadly na 572 tisíc jenů. Poté ale kurs vzrostl na 772 tisíc. Cena, za kterou proběhlo vyrovnání, je ale 912 tisíc.
Japonské sdružení obchodníků s cennými papíry (JSDA), které vystupuje v roli regulátora finančního trhu, ale včera oznámilo, že požádá kupce akcií J-Com, aby se zřekli svých zisků. Nejvíce akcií nakoupily investiční banky: UBS, Morgan Stanley, CFSB, Lehman Brothers či Nomura.
UBS už minulý týden oznámila, že si bezmála dvanáct miliard jenů, které na chybě vydělala, neponechá. Peníze banky převedou nejspíše do japonského pojišťovacího fondu makléřů.
Zástupci bank se včera sešli s Joičirem Esakim, vyjednávačem vládnoucí japonské Liberálně demokratické strany. "Uvědomují si, že tyto obchody byly abnormální," prohlásil Esaki.
Věc má ale dva háčky. Prvním je, jak peníze vrátit, aniž by banky rozzlobily své vlastní akcionáře. Jedním z řešení by mohly být daňové úlevy, prohlásil Hiroši Košida, předseda JSDA. Druhým zádrhelem ale mohou být japonské makléřské firmy. Jak napsal list Financial Times, část z nich se zatím odmítá zisku vzdát. JSDA jim to nařídit nemůže.
Svůj postup podle agentury Bloombeg zvažuje firma Nikko Citigroup. Ta připravovala emisi akcií společnosti J-Com a na následném zmatku vydělala desetkrát více, než kolik činil poplatek za zmíněnou emisi.
Velké firmy ale nebyly samy, kdo na chybě Mizuho a burzy vydělal. V přepočtu přes 530 miliónů korun získal sedmadvacetiletý burzovní spekulant Takaši Kotegawa. Podle dosavadních údajů je to vůbec největší zisk individuálního investora. "Jak ty peníze utratím, o tom se rozhodnu po novém roce," řekl Kotegawa. Na dalších bezmála 120 miliónů korun si při této transakci přišel čtyřiadvacetiletý manažer Tetsuja Ičimura.
Vydělávat se dá i teď: od obnovení obchodování zatím akcie J-Com vzrostly o 59 procent.
