Vláda chce dotáhnout prodej Telecomu

Přestože se vláda premiéra Grosse rozpadá, o prodeji jedenapadesáti procent akcií Českého Telecomu španělské Telefónice by mohli ministři rozhodnout na středečním jednání kabinetu.
"O privatizaci vláda ve středu rozhodne, kdyby tak neučinila, velmi by to znejistilo investory. K odkladu rozhodnutí není žádný důvod, kabinet se bude řídit dávno dohodnutým harmonogramem," konstatoval včera šéf poslanců ČSSD Michal Kraus.
Prodej Telecomu je nyní nejaktuálnější ekonomickou záležitostí, kterou by mohla vládní politická krize ovlivnit.

Vláda rozhodovat může

Premiér Gross sice včera oznámil, že rekonstruovaná vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry, formálně ale nic nebrání tomu, aby i ministři v demisi vykonávali běžnou agendu. Tedy i rozhodovali o privatizaci.
Na vládní post již rezignovali tři lidovečtí a jeden unionistický ministr. Prezident zatím žádné odstoupení ministrů nepřijal, proto zatím musejí úřad vykonávat. Otázka ale je, jak se rozhodne osobně premiér. Zda nebude chtít prodej Telecomu konzultovat s opozičními stranami. Tomu jsou nakloněni někteří sociální demokraté. "Myslím, že je to nezbytné, protože situace se změnila, my jsme v této chvíli minoritní vládou," řekl sociálnědemokratický ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek.
Konzultace požaduje především šéf komunistů Miroslav Grebeníček. Ani parlamentní opozice se ale proti dokončení prodeje Telecomu vysloveně nepostavila.
Většina členů vlády naopak Grosse již minulý týden žádala, aby na čtvrtek kvůli Telecomu svolal mimořádné zasedání vlády. Gross to však před hlasováním o nedůvěře vládě odmítl.
"Při privatizaci Telecomu se jedná také o autoritu a obraz České republiky v zahraničí. Pokud původní harmonogram privatizace stanovil 6. duben jako termín, kdy se má rozhodnout, tak vláda může rozhodnout," soudí odstupující lidovecký ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Žádný důvod, proč by vláda neměla schválit prodej Českého Telecomu, nevidí ani předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Jeho postoj by mohl ovlivnit i některé váhající lidoveckých ministry. Například odstupující ministr dopravy Milan Šimonovský v minulém týdnu začal pochybovat o tom, zda může o privatizaci rozhodovat, když se vzdal vládního křesla. Většina členů vlády ale mimořádný výsledek privatizace národního operátora nechce promarnit. Tak příznivou cenu, jakou nabídla Telefónica, neočekávala ani vláda ani ekonomové.

Peníze mohou být v červnu

Více než osmdesát miliard korun, které za majoritu v Telecomu nabízejí Španělé, vláda nutně potřebuje. Třeba Státní fond dopravní infrastruktury letos zatím od Fondu národního majetku nedostal vůbec žádné peníze, ačkoliv má z privatizace slíbených 26,3 miliardy korun. To je bezmála dvakrát více, než může stát obdržet, pokud se dokončí prodej Unipetrolu. Tato platba se opozdila, protože Evropská komise dosud neposvětila fúzi PKN Orlen a Unipetrolu.
V případě, že vláda ve středu o dokončení privatizace Telecomu skutečně rozhodne, očekává Fond národního majetku, že peníze dorazí na zvláštní účet do konce poloviny letošního roku. Podepsat smlouvu s Telefónicou lze podle místopředsedy FNM Pavla Kuty těsně po polovině dubna. Schvalování transakce Evropskou komisí pak odhaduje maximálně na dva měsíce od podpisu smlouvy. Telefónica na českém trhu nepůsobí, mimo Španělska není významně zastoupena ani v Evropě. Se schválením fúze by tedy neměly být problémy.

Ekonomiku krize nebrzdí

Ekonomové vládě doporučují, aby Telecom prodala. Obávají se, že pokud nynější politická krize vyvrcholí sestavením menšinového kabinetu, zastaví se jak privatizace, tak ekonomické reformy, a odloží se i přijímání některých slíbených ekonomických zákonů a norem s ekonomikou spojených.
"Nejhorší variantou pro ekonomiku je to, že vznikne menšinová vláda podporovaná tu jednou a tu druhou stranou," řekl analytik Volksbank Vladimír Pikora.
Gross sice včera prohlásil, že kabinet bude naplňovat svůj původní program a nehodlá dělat žádné personální ani programové ústupky KSČM, k některým změnám ale přesto dojde.
"Je prakticky jisté, že se odloží například zavedení elektronického mýtného. To měla v režii KDU-ČSL a sociální demokracie nyní bude chtít lidovecký scénář měnit," potvrdil vlivný sociální demokrat, který by měl dál působit v Grossově vládě.
Burza a vládní krize, str. 16 Ekomonika sleduje politiku, str. 17

Vliv politické krize na ekonomiku

Privatizace
Prodej Českého Telecomu se s největší pravděpodobností nezastaví, vláda by o něm měla rozhodnout již ve středu. ČSSD bude před volbami potřebovat peníze.
Levicová většina v Poslanecké sněmovně může být také nakloněna prodeji Severočeských dolů do rukou státní elektrárenské společnosti ČEZ.
Investiční prostředí
Pokračující politická nestabilita může znejistit zahraniční investory. Přibrždění přílivu kapitálu přitom ale může přijít až s mnohaměsíčním zpožděním.
Legislativa a podnikání
Mezi podnikateli i ekonomy panuje obava ze schvalování zákonů, které zhorší podmínky pro podnikání. Levice se totiž například brání liberálnímu pojetí nového konkursního zákona či zákoníku práce. Komunisté také budou prosazovat majetková přiznání.
Daně
Grossova vláda sice připravuje další pokles daní podnikům i občanům a další přibrždění výdajů, proti tomu ale stojí snaha KSČM nesnižovat již míru zdanění a neomezovat sociální programy.
jiné
Je ohroženo zavedení mýtného. ČSSD asi připraví vlastní projekt.